Pokračování článku jak na opravy populárních mopedů Stadion z časopisu Svět motorů 12/1960.
(Pokračování)
35. Překontrolujeme správnou vzdálenost mezi kontakty přerušovače a seřídíme předpal. Podrobný popis seřízení zapalování je ve stati, pojednávající o seřizování a odstraňování poruch.
36. Narazíme pryžový těsnicí kroužek řetězového ozubeného kola.
37. Nasadíme ozubené kolo, těsnicí kroužek 14X10, pojistnou podložku a matici, kterou řádně dotáhneme. Matici opět pečlivě zajistíme pojistnou podložkou.
38. Nasadíme pravou kliku s pedálem, narazíme klínek a utáhneme jej.
39. Po upevnění motoru do rámu zapojíme na pravé straně lanko řazení.
40. Nasadíme krycí plech ozubeného řetězového kola.
41. Namontujeme kryt motoru (pravé víko skříně).
V této kapitole jsme stručně popsali postup při montáži mopedu Stadion S11.
Seřizování a odstranění poruch
Zastavení motoru při jízdě není většinou způsobeno poruchou vlastních ústrojí motoru, nýbrž poruchami v elektrickém zařízení, karburátoru apod. Proto chceme-li předejít poruchám, které se během jízdy mohou vyskytnout a na silnici se potom těžko opravují, musíme dbát především na preventivní údržbu a kontrolu všech funkčních celků, které zajišťují spolehlivý provoz vlastního motoru.
Zapalování
Abychom dosáhli pravidelného chodu motoru a výkonu, je nutno mít vždy správně seřízenou vzdálenost mezi kontakty přerušovače, tak zvaný „odtrh", a vhodný předpal. Hodnota předpalu je u motorů různých obsahů a výkonu značně odlišná a je proto nutno při seřizování dodržet hodnoty předepsané výrobcem. V našem případě má být vzdálenost mezi kontakty 0,3 mm a okamžik zážehu 3-4 mm před horní úvratí pístu.
Seřízení okamžiku zážehu — předpalu
K přesnému seřízení předpalu potřebujeme tyto pomůcky:
1. hloubkové měřidlo s dělením po 0,1 mm;
2. měrku na vzdálenost kontaktů (0,3 mm); tato měrka je součástí výstroje;
3. měrku tloušťky 0,05 mm; nemáme-li tuto měrku, můžeme si v nouzi vypomoci cigaretovým papírkem.
Vlastní seřízení
1. Sejmeme hlavu válce a pravé víko motoru.
2. Otáčením klikového hřídele doleva postavíme píst do horní úvrati. Nejlépe jím otáčíme rotorem magneta (setrvačníkem).
3. Pootočením klikového hřídele doprava posuneme píst do nižší polohy (vždy před horní úvrať) o míru předepsanou výrobcem, tj. v našem případě 3-4 mm.
4. Zkontrolujeme vzdálenost kontaktů přerušovače.
5. Je-li vůle mezi kontakty menší nebo větší než předepsaná, seřídíme ji posunutím držáku pevného kontaktu. Předpal seřizujeme povolením 2 šroubů statoru a pootočením statoru do potřebné polohy vlevo nebo vpravo. Po seřízení předpalu kontrolujeme opět vzdálenost mezi kontakty v horní úvrati. Někdy se stává, že není možno dodržet tuto vzdálenost při dodržení vzdálenosti mezi kontakty v okamžiku přerušení (odtrhu). Způsobuje to poněkud jiné zakřivení vačky. V tomto případě je rozhodující vlastní „odtrh", tj. okamžik bodu zážehu.
Poruchy a opravy zapalování
Motor se nerozběhne nebo se náhle zastaví.
Především se přesvědčíme, je-li v nádrží palivo, případně je doplníme. Je-li vše v pořádku, odpojíme kabel od svíčky, vyšroubujeme kabelovou koncovku, kabel zapalování přidržíme asi 5 mm od hlavy válce motoru a sešlápneme pedál. Přeskakují-li mezi kabelem a motorem jiskry, prohlédneme zapalovací svíčku. Vzhledem k tomu, že motor má magnetové zapalování, a to dává při malých otáčkách poměrně slabou jiskru, doporučujeme vyjmout zapalovací svíčku a opřít ji hmotou o žebra hlavy nebo válce. Avšak ani tehdy, přeskakují-li při sešlápnutí pedálu jiskry, nelze toto zjištění pokládat za směrodatné, neboť se mnohdy stává, že svíčka za normálního atmosférického tlaku (při zkoušce) jiskru dává, ale při kompresi nikoli. Proto doporučujeme spustit motor se záložní vyzkoušenou svíčkou. V případě, že ani po výměně svíčky motor nelze spustit, je závada buď v přívodu paliva (zanesené sítko v palivovém kohoutu, ucpaný otvor víčka benzínové nádrže) nebo v intenzitě dodávaného proudu (probitý kondenzátor u přerušovače), v řídkých případech oslabení magneta.
V případě, že na konci kabelu nepřeskakují jiskry, jde o závadu v elektrickém vedení, magnetu samém, v zapalovací cívce či kondenzátoru. Při hledání závady postupujeme takto:
Odejmeme pravé víko motoru a nadzdvihneme gumovou (kabelovou) průchodku. Přesvědčíme se, zda je kabel dobře připevněn na indukční cívce (zda není uvolněn). Po sejmutí pravého víka a gumové průchodky zkusíme motor spustit klikou a kontrolujeme, zda jiskra od indukční cívky nepřeskakuje přímo do pravého víka. Přeskakuje-li takto jiskra, jde o proražení izolace svíčkového kabelu u indukční cívky. Někdy stačí pro nouzové dojetí oddálit vývod indukční cívky od motoru. Závadu zcela odstraníme tak, že sejmeme rotor a stator zapalování, kabel řádně zajistíme a znovu namontujeme. Při spouštění znovu kontrolujeme, zda mezi kontakty přerušovače přeskakují slabé jiskry. Není-li tomu tak, zkontrolujeme, zda kontakty nejsou trvale sepnuty, což bývá nejčastější příčinou. Závada bývá nejčastěji způsobena přílišným obroušením palce vahadla přerušovače vačkou, jestliže vačka není dostatečně mazána plstí, napuštěnou olejem a tukem. Též se stává, že plst nedoléhá na vačku. Závadu odstraníme seřízením vzdálenosti kontaktů přihnutím pera s plstí k vačce a napuštěním plstí olejem a tukem. K napuštění plsti nepoužíváme samotných olejů, zvláště ne řídkých, které by odstřikováním mohly způsobit zaolejování kontaktů přerušovače. Zjistíme-li, že kontakty přerušovače jsou trvale spojeny, prohlédneme palec přerušovače. Tyto palce jsou většinou zhotoveny z vrstveného materiálu (texgumoidu, novotexu apod.). Zjistíme-li závadu (opotřebení, ulomení) palce, vyměníme celé vahadélko přerušovače za nové. Závadu způsobí někdy kovová pilina, která spojí izolované vahadlo přerušovače s částí neizolovanou. V takovém případě stačí třísku jenom opatrné vyjmout šroubovákem a tím je závada odstraněna. Zjistíme-li, že odtrh mezi kontakty je dostatečný, ale přesto se mezi nimi neobjevují jiskry, může být závada způsobena znečištěním kontaktů (olej apod.) nebo opotřebením. V těchto případech kontakty přerušovače pečlivě očistíme a v každém případě znovu seřídíme.
ČIŠTĚNÍ A SEŘIZOVÁNÍ KONTAKTŮ PŘERUŠOVAČE
Kontakty přerušovače mohou zoxydovat, znečistit se nebo opálit. Zoxydované plošky očistíme nejlépe brouskem, jemným pilníčkem nebo nožem. Kontakty, znečištěné olejem, očistíme benzínem, avšak nesmíme potom zapomenout navlhčit mazací plst olejem. Stačí obvykle několik kapek. Kontakt s hrbolkem se může obrousit a lze ho opět použít. Vynechává-li zapalování i po očištění kontaktů a po seřízení jejich vzdálenosti na 0,3 mm, musí se závada hledat jinde.
PORUCHY KONDENZÁTORU
Poruchy kondenzátoru se vyskytují zřídka. Příznakem je vynechávající zapalování. Jiskří-li kontakty přerušovače při otáčení klikovým hřídelem a je-li vše ostatní v pořádku, je kondenzátor probit nebo má povrchový zkrat. Zkontrolujeme vývod kondenzátoru a očistíme čelní izolační stěnu od nečistot. Nezjistíme-li vnější závadu, je třeba kondenzátor nahradit novým. Objevuje-li se naopak mezi doteky přerušovače při otáčeni klikovým hřídelem silné jiskření, je kabel ke kondenzátoru přerušen, špatně připojen, nebo může být kondenzátor špatně uzemněn. Mohou být zoxydovány závity upevňovacího šroubu držáku kondenzátoru nebo i držák sám.
ZAPALOVACÍ CÍVKY
Všechny druhy zapalovacích cívek jsou spolehlivé a nevyžadují údržby. Při poruše, tj. při přepálení (přerušení) primárního nebo proražení sekundárního vinutí, je třeba cívku vyměnit. Jinak může závadu způsobit pouze kabel vysokého napětí, nedostatečně upevněný do vývodky cívky nebo do odrušovací koncovky, případně voda na cívce.
1 — otvor pro vypouštění oleje, 2,— otvor pro nalévání oleje, 3 -- otvor pro kontrolu hladiny oleje
(Pokračování příště)
Svět motorů 12/1960