Logo veteránweb

...místo pro všechny příznivce veteránů

Veteran web auto
Mapa okresů Přihlásit Registrovat


O problémech estetiky automobilů

Tento článek z časopisu Svět motorů 4/1960 pojednává o dřívějším náhledu na estetiku automobilů a o problémech s ní spojených. Autorem je výtvarník Václav Kasík.

Otiskujeme článek výtvarníka Václava Kosíka, který se zabývá uměleckou stránkou tvarování motorových vozidel. I když pro svůj odborné umělecký obsah se poněkud vymyká rázu našeho časopisu, pokládáme řadu zde uvedených myšlenek za zajímavé, a hodné pozornosti výrobních podniků. REDAKCE

Úsilí o zvýšení estetické úrovně průmyslových výrobků se považuje již dnes nejen za aktuální a oprávněné, ale za naprosto samozřejmé a nutné v mnoha výrobních odvětvích.

Není zajisté nutné uvádět znovu v této souvislosti četné důvody hospodářské a kulturně politické povahy. To také není úkolem tohoto článku. Připomínám pouze velký počet studií, článků a diskusních příspěvků, které dostaly programovou podobu v usneseních sjezdu socialistické kultury, jakož i velmi příznivé výsledky spolupráce výtvarníků s průmyslem — jak u nás, tak v celosvětovém měřítku.

Pronikavé úspěchy, které sklízíme na světovém fóru přičiněním našeho uměleckého průmyslu a řemesel (čs. expozice na světové výstavě v Bruselu, výstava čs. skla v Moskvě a mn. j.) se dosud plně nesrovnávají se situací v naší výrobě a distribuci. Setkáváme se ještě stále s výrobky nepříliš vysoké umělecké úrovně a často jsme nuceni překonávat celkem zbytečné obtíže, spíše organizačního než tvůrčího rázu. Doufejme, že řadou opatření, jako je například ustavování výtvarných rad a lepším využíváním zkušeností, získaných laboratoří pro experimentální a užitou estetiku, tento jev postupně vymizí. Tvarování strojů, nástrojů a hlavně dopravních prostředků se dnes neobejde bez účasti specializovaného výtvarníka a je významným oborem činnosti průmyslového výtvarnictví.

Chtěl bych zde poukázat na některé problémy, souvisící s otázkami estetiky v konstrukci automobilů, stručně rozebrat hlavní estetické principy a rozdíly v jejich pojetí a uplatnění, jakož i naznačit několik předpokladů účinné koordinace práce výtvarníků-návrhářů s ostatními tvůrci automobilu.

Karoserie vozíku BMW 700 podle návrhu Michelottiho, z jehož pracovny je vzat úvodní obrázek (muž stojící vlevo).

Nynější pokročilá automobilová technika, v níž se karosérie stává stále více organickou součástí celkové koncepce vozidla, se již nemůže spokojit s dodatečnou tvarovou a povrchovou úpravou, ale vyžaduje především shora uvedenou soustavnou koordinaci.

Úspěch takové součinnosti závisí dále do značné míry na stupni vzájemného poznání a na pochopení specifických problémů, kterých je i v této oblasti značné množství.

 

O PROBLÉMU ESTETICKÉHO HODNOCENÍ

 

Máme-li podat odpovědný posudek nebo provést nějaké hodnocení, činíme tak zpravidla na základě ověřených objektivních skutečností nebo předpokladů. Při hodnoceni estetických kategorií není však možné opřít se jen o souhrn objektivních poznatků. Pojem krásna, s kterým v tomto případě přicházíme do styku, je smyslové povahy a jeho podstatou je subjektivní estetická zkušenost. Z toho plynoucí omezená možnost objektivního ověření subjektivního soudu působí snad největší obtíže při posuzování a zkoumání estetických vlastností a vyžaduje tedy neobyčejné opatrnosti. Není tajemstvím, že soudy a zásahy neodůvodněné jinak než autoritativně, i když jsou často dobře myšleny, mohou právě zde způsobit značné škody. Budou nás proto zajímat možnosti objektivních estetických kritérií, jejichž pomocí lze do jisté míry usnadnit zjištění, určitých tvarových hodnot. v tomto případě u automobilu.

Jedním ze zásadních a všeobecně platných estetických principů je požadavek harmonie. Zkoumá otázku celistvosti, to znamená souladu jednotlivých částí a tvarů mezi sebou a v poměru k celku.

Také tvar automobilu musí vycházet z určitého kompozičního řádu, který by se vyznačoval především dobrým sladěním proporcí, hmoty a linií ze všech pohledů. Jsou-li zásady takového řádu do důsledků zachovány, můžeme mluvit o určité slohovosti, čili o určitém stylu. Souvislost proporčně a tvarově vyváženého celku nesmí narušovat žádný prvek, postrádající vyšší a vědomý záměr.

Antická konfese, že krása je to, co nelze štěpit, rozkládat, nelze k ní nic přidávat, ani nic z ní ubírat, aniž by tím utrpěla, potvrzuje zásadu, která nedovoluje utvářet, posuzovat a pozměňovat jednotlivé části uděleně, bez ohledu k celku. Názor, vycházející z moderní architektury, že krása se vyznačuje maximální vhodností formy, je veden mimo jiné snahou o vyloučení sporu mezi estetickými a technickoekonomickými požadavky.

Druhým základním estetickým principem, který má mimořádný význam pro automobil, je požadavek dynamičnosti. U pohyblivého tělesa, jakým je automobil, lze tento požadavek označit za nezbytný. Vyžaduje tvarové znázornění a zdůraznění pohybu vozidla jedním směrem — dopředu. Z tohoto hlediska zpřesníme tento pojem jako princip jednosměrné dynamiky u automobilů.

S tím úzce souvisí fyzikální požadavek minimálního odporu - aerodynamiky, podstatně ovlivňující vývoj estetiky automobilů. Je nutno poznamenat, že uplatňování aerodynamických tvarů znamenalo a znamená, až na mizivé výjimky, určitý kompromis - neboť jejich důsledné uplatnění u vozidel, určených pro běžnou potřebu, je z mnoha důvodů velmi obtížné.

Vývoj estetiky ve spojitosti s aerodynamikou je tedy příznačný pro tvar automobilu a má své zvláštnosti, zasluhující zmínky pro ujasnění současného stavu a předpokladu pro budoucnost.

Letmý retrospektivní pohled nám ukazuje, že snaha o znázornění pohybu vozidla rozmanitými prostředky se začala projevovat velmi záhy. Použití tvarů, zpočátku velmi vzdáleně připomínajících aerodynamické, mělo dvojí význam: praktický – zmenšit co nejvíce odpor vzduchu; a estetický – znázornit dynamičnost. Pro daný účel není důležité se pozastavovat nad jednotlivými fázemi vývoje aerodynamiky – uveďme jen, že u jednotlivých, sériově vyráběných typů osobních vozů dosáhl postupně tento vývoj relativně dokonalého, plného a uzavřeného tvaru (tvar A – viz obr.)

Tvar A - plný a uzavřený tvar osobního vozu (T 600)

Vyvstává otázka – proč se u vozidel novějšího data jeví všeobecný odklon od tohoto typu karosérie a proč naopak vzrůstá obliba a uplatnění jakýchsi ostrých, lomených a odlehčených tvarů. Na první pohled se zdá být tento jev v rozporu s vývoje aerodynamiky a vyvolává domněnku, že jde především o samoúčelný požadavek pomíjivého dobového vkusu – módy. Nasvědčuje tomu i mnoho případů jisté tvarové bezradnosti ve snaze vyhovět těmto módním nárokům.

V tomto jevu lze však sledovat určitou vývojovou zákonitost. Úsilí o větší zdůraznění optické dynamičnosti vede k tendenci používat stále protáhlejších základních aerodynamických tvarů, které dospěly až za hranice praktické užitečnosti. Bylo nutno tuto otázku vhodně řešit. Nejrozšířenějším a nejlogičtějším způsobem řešení je krácení těchto nadmíru protáhlých tvarů náhlým přerušením.

Řada dobrých příkladů ze současného stavu vývoje karosářského umění to velmi názorně dokládá. Typická moderní, tzv. pontonová karosérie může představovat tedy v jistém smyslu výsek z pomyslných tvarů, zachovávajíc jejich dynamický účin (tvar B na obraze).

Tvar B - značně protáhlý tvar, ukončený náhlým přerušením (Fiat 1800)

Tím je možné v zásadě odůvodnit vznik ostře ohraničených, odhmotněných a „otevřených“ tvarů většiny dnešních automobilů.

V některých případech se ovšem vyskytují jiné způsoby řešení nebo složitější tvarové kombinace, vyžadující individuálního rozboru.

Sportovní kabriolet Fiat 1500

Těchto několik základních poznatků, uvedených zde s maximální stručností, nemůže být pochopitelně chápáno jako návod k vytvoření dokonalého tvaru automobilu. Mohly by však přispět k určité orientaci ve složité spleti současného vývoje a stát se podnětem k hlubšímu poznání s tím souvisících estetických problémů.

Považuji ovšem za nutné zdůraznit, že v tomto případě je naopak rozhodující sám tvůrčí proces, který má být určitými poznatky obohacen a podepřen, ale je velmi nežádoucí, aby byl jimi omezen.

V porovnání s vývojem převážné většiny uměleckých oborů, probíhajícího po staletí a tisíciletí, prošlo toto odvětví výtvarné činnosti neuvěřitelně krátkým vývojem a překotné tempo, jeho rozvoje vyžaduje zvláště citlivou a pohotovou orientaci, která by správnost svých závěrů zakládala jednak na konstantních zásadách umělecké tvorby, jednak na stálém a bedlivém sledování světového vývoje.

Všimneme si alespoň v hlavních rysech příznačných aspektů estetiky automobilů v současné světové produkci. Zde je třeba podotknout, že společenská a hospodářská podmíněnost, jakož i charakteristická mentalita národních celků, mají v této oblasti značný vliv.

Je všeobecně známo, že zejména americký průmysl vynakládá ohromné prostředky na vytváření stále nových tvarů pro své výrobky a že za tím účelem zřídil rozsáhlé a dobře vybavené instituce. (Nebudeme se pozastavovat nad příčinami, které jsou ostatně dosti jasné.) Američtí výrobci to zřejmě pokládají za jeden z nejúčinnějších prostředků, jak ovlivnit (a dalo by se říci tak trochu omráčit) početný okruh konzumentů.

Průvodním zjevem této poněkud násilné snahy po prosazení nového tvaru za každou cenu, jež je společná pro všechny americké výrobce, je značná atraktivnost a okázalost, neodpovídající našemu názoru na hodnoty ryzí. Tím se vytváří jakýsi americký stereotyp, představující již dosti vyhraněnou tradici. Estetická hodnota amerických vozidel není samozřejmě vždy stejná, velmi výrazně se však projevuje tendence, používat formálních samoúčelných prvků, což nás opravňuje považovat v tomto případě módu za vlivnějšího vývojového činitele, než je tomu u mimoamerických výrobců.

Hlavní význam této americké estetiky je v tom, že přináší množství nových estetických prvků a podnětů, i když často v nepříliš zralé a uvážené formě, což poskytuje látku k více nebo méně kritickému přehodnocení.

Ze zcela odlišného estetického pojetí vychází tzv. italská karosářská "škola". Je zajímavé, na čem se zakládají tvrzení, že zde došlo k jakémusi povýšení karosářské práce do oblasti umění. Zdá se být opodstatněným názor, že se tak stalo především přičiněním několika vynikajících uměleckých individualit, a to za zvláštních okolností, kdy jejich umělecký a názorový růst zprvu nebyl v přímé závislosti na výrobních podnicích. To jim dovolovalo plně využít jejich schopností a tvůrčí volnosti k realizaci jejich záměrů, zpočátku za značně primitivních výrobních podmínek.

Malý vůz Austin 40 - příklad esteticky hodnotného užitkového automobilu, který představuje italskou stylovou koncepci.

Vysoká umělecká úroveň spolu s kvalitním řemeslným provedením, kterého přesto dosáhli, vydobyla jim postupně pověst karosářských "kouzelníků". Světové uznání, jež se projevilo v podobě četných zakázek od větších domácích a zahraničních výrobců, způsobilo, že se tato činnost stala v neposlední řadě bohatým zdrojem deviz. Tato skutečnost je velmi poučná.

Maska vozu Buick 1960

Cadillac Fleetwood. Atraktivnost a okázalost za každou cenu, to jsou znaky téměř všech dnešních amerických modelů.

V čem tedy spočívá "tajemství" estetických kvalit výtvorů italských karosářů?

1. Především v úsilí o dokonalé kompoziční zvládnutí celku, jinými slovy ze zdůraznění proporční a tvarové vytříbenosti a jejich mimořádné dynamičnosti.

2. Ve smyslu pro míru, patrném zejména v nenásilném, uváženém a citlivém začlenění nových, estetický tvárných prvků, působící svou přirozeností a formální zralostí.

3. V jednoduchosti, dosažené m.j. střídmým a ústrojným použitím detailů ozdobného rámů, které dávají vyniknout základnímu tvaru.

Poněkud abstraktní pojem "čisté linie", který bývá často v této souvislosti uváděn, jsou v podstatě jasné, ničím nenarušené, ale slohové vyhraněné tvary v exaktním a důsledném provedení.

Funkční, formální a obsahová vyrovnanost, jakož i shoda se základními estetickými principy, projevující se v pracích italských karosářů, nás opravňují považovat jejich činnost za uměleckou.

Nemůžeme ovšem přehlédnout, že značná část italských karosérií je exklusivního charakteru, což tvoří neobyčejně vděčnou půdu pro stylistickou exhibici. Nechybějí však, zvláště v poslední době, příklady vytváření modelů pro výrobu ve velkých sériích (BMC, Fiat, VW-Karmann-Ghia a j.), vycházející ze stejných zásad a přinášející kladné výsledky. Jde o úkol tím nesnadnější, že je nutno sladit v daleko větší míře požadavky ekonomického a praktického rázu. Jiné směry vývoje automobilové estetiky nejsou již tak výrazné. Setkáváme se kromě jiného s tendencí konservativní (např. některé dražší vozy anglické výroby) nebo avantgardní, jejíž hlavní význam je v tom, že se objevuje zpravidla ve spojitosti s novým nebo méně obvyklým konstrukčním řešením (Citroën DS-19, Tatraplan a četná zkušební, např. turbinová vozidla).

Převážná většina současných výrobků je ovlivněna ve větší nebo menší míře některou z obou uvedených stylových koncepcí, které se také vzájemně silně ovlivňují. Lze předpokládat, že v nejbližší budoucnosti dojde k dalšímu zobecnění a kvalitativnímu prohloubení estetických poznatků, souvisících s tvarováním motorových vozidel ve shodě s vyššími nároky na jejích celkovou technickou úroveň. Zvláštní zmínky by zasluhovaly úkoly a požadavky estetiky v podmínkách plánované socialistické výroby. Jsou názory, že tato oblast nemá u nás takový význam jako na Západě, kde se projevuje silný tlak konkurenčního boje. Avšak i zde jde o konkurenci — a to v daleko větším měřítku — o soutěž dvou rozdílných společenských soustav. Právě koncentrace výroby s omezeným počtem typů, vyráběných ve velkých sériích a po delší dobu, vyžaduje zvláštní. soustředění pozornosti k takovému tvarovému řešení které by nejen odpovídalo všem požadavkům moderní velkovýroby, ale které by svou vysokou estetickou hodnotou bylo schopno snadno odolávat přívalům nejrůznějších módních proměn. Československo se svou technickou vyspělostí a s tradičně vysokou úrovní uměleckého průmyslu má mnoho předpokladů k tomu, aby sehrálo význačnou úlohu v dalším rozvoji karosářského umění. Při konstrukci našich motorových vozidel, jejich vybavení a příslušenství, je nutno soustavně se zabývat problémy jejich estetiky. Vzájemná konsultace všech pracovníků, podílejících se na vytvoření a výrobě motorových vozidel s umělci, kteří by se zabývali jejich tvarováním, by byla nanejvýš prospěšná, účelná a rentabilní.

Jeden z návrhů budoucnosti - Ford X-2000

Odstranila by určitou náhodnost tvarového řešení, které se mnohdy projevuje značnými rozdíly v kvalitě uměleckého pojetí a provedení.

Úzká spolupráce konstruktérů a technologů s umělci vytvoří podmínky k pronikavému zvýšení a vyrovnání estetické úrovně všech výrobků tohoto odvětví našeho průmyslu tak, aby si právem zasloužily podobného nejvyššího ocenění, jakého se dostalo výstavě československého skla v Moskvě — průmyslová výroba na úrovni umění.

 

Václav Kasík

Zdroj: Svět motorů 4/1960

Vloženo: 21.05.2014 Autor: Redakce Kategorie: Ze starého tisku
Náhradní díly na veterány Vyroubal

Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby. Pokud budete náš web používat i nadále, vyjádříte tím svůj souhlas s využíváním vašeho souboru cookie.

Rozumím